Prasata, jsou umístěna do speciálních velkochovů, kde jsou dále týrána. Zvířata zde musí pokud možno co nejrychleji dosáhnout své jateční hmotnosti. Jejich takzvaný "životní prostor" je z betonu a roštové podlahy, kde prasata trpí neustálým zápachem amoniaku ze své moči a výkalů tvořících jejich "podestýlku". Následky těchto podmínek jsou závažné: těžké poranění paznehtů a kloubů, chronické nemoci plic, poškození čichu, svalová degenerace, nádory, oslabení imunitního systému, infekční nemoci, psychosomatická onemocnění, poruchy srdečního oběhu, stresové a šokové syndromy, vzájemný kanibalismus a další.